Čest, tradice a odkaz služby: VeVP Olomouc uctilo památku Ludvíka Svobody, příslušníka Stráže obrany státu

Dne 22. dubna 2026 se čestná jednotka Velitelství Vojenské policie Olomouc s bojovým praporem zúčastnila posledního rozloučení s vrchním rescipientem Ludvíkem Svobodou, jehož ostatky se po dlouhých 88 letech dostaly zpět do vlasti a mohly být uloženy do rodinného hrobu. 

Exhumace jeho těla proběhla loni v létě v Polsku, téměř po dvou letech příprav, za významné pomoci Instytutu Pamięci Narodowej z Varšavy a Vojenského historického ústavu. Velké uznání patří také historikovi, autorovi výroční knihy o Vojenské policii, panu kpt. Martinu Vaňourkovi, který usiloval o to, aby byl celý příběh Liptaňské tragédie, která představuje z hlediska počtu obětí nejzávažnější incident tzv. henleinovského povstání, připomenut a správně vyprávěn. Jeho symbolickým a dojemným uzavřením bylo předání snubního prstenu Ludvíka Svobody pozůstalým členům rodiny. Účast zástupců Vojenské policie z Olomouce nebyla jen formálním aktem a připomínkou hodnot, na nichž stojí i dnešní Vojenská policie, tedy oddanosti službě, odvahy a odpovědnosti, ale především vyjádřením úcty k osobnosti, která při výkonu svého povolání přinesla své vlasti nejvyšší oběť.

Ludvík Svoboda byl symbolem odhodlání bránit svou vlast v nejtěžších chvílích. Jeho životní příběh, spojený s bojem za svobodu, může být dodnes inspirací pro příslušníky ozbrojených sil. Neméně důležitou součástí identity Velitelství Vojenské policie Olomouc je čestný název „Stráž obrany státu“, který má moravské velitelství propůjčeno od 28. října roku 2014. Účast čestné jednotky Vojenské policie na posledním rozloučení proto představuje důstojné navázání na tento odkaz a připomenutí kontinuity vojenské služby napříč generacemi.

Stráž obrany státu byla v době první republiky klíčovým prvkem ochrany státních hranic a v kritických momentech konce 30. let stála v první linii při obraně republiky proti narůstající hrozbě. Její příslušníci, složení z Četnictva, vojáků, finanční stráže i dalších bezpečnostních složek, prokazovali mimořádnou odvahu, odhodlání a věrnost přísaze i v situacích, kdy čelili výrazné přesile. Odkaz Stráže obrany státu tak není jen historickou připomínkou, ale živou součástí hodnot, které dnešní příslušníci Vojenské policie ctí. Je to závazek k profesionalitě, připravenosti plnění aliančních závazků a ochraně vnější bezpečnosti našeho státu i jeho občanů. Spojení těchto dvou symbolů – osobnosti Ludvíka Svobody a tradice Stráže obrany státu – podtrhuje význam služby, která přesahuje jednotlivce i dobu. Účast čestné jednotky VeVP Olomouc na posledním rozloučení s vrchním rescipientem Ludvíkem Svobodou v Horních Vilémovicích, je tak připomenutím hlubokých kořenů, ze kterých současná vojenská služba vyrůstá.